masopust
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Masopustní zvyky
Na tučný čtvrtek má každý hodně jíst a pít aby byl při síle po celý rok.Na masopustní pondělí , kdy se konal tzv. „mužovský bál“ kam směli jen ženatí a vdané, vyhazoval sedlák při tanci selku vysoko. To aby se prý na poli urodil vysoký len a oves. Na masopustní úterý se slepicím sypalo zrní do kruhu z řetězu, aby nezabloudily a nezanášely. V tentýž den se nemělo věšet prádlo na půdu, neboť to prý vedlo k přemnožení blech. Ženy nesměly šít, aby slepice dobře nesly. Masopustem končil tanec a tančit se smělo až zase v květnu při stavění májí a poté až zadlouho o podzimním posvícení. Tyto staré zvyklosti se dodržovaly jen zhruba do sklonku 19. století, pak se na ně již málo dbalo.
Dodnes se téměř v neporušené podobě slaví masopusty ve východních Čechách v okolí Hlinska. Jedním místem, které jistě stojí za návštěvu je skanzen Veselý Kopec.Další oblastí je Doudlebsko(jižně od Českých Budějovic), kde jsou masopustní průvody povětšinou po celá léta zachovalé.
Já osobně masopust vůbec neslavím.
Zdroj: různé internetové stránky